Mám starost, že se lidi už nebudou potřebovat …

Proč? Protože jsme si už zvykli žít sami a bez kontaktů se sousedy, se známými, s rodinou se vídáváme na SKYPE anebo si někdy i zatelefonujeme. Naši příbuzní zůstali odloučeni v pečovatelských domech bez toho, abychom je mohli s nepatrnými výjimkami navštívit.
Nejdříve jsme to komentovali, nelíbila se nám tato situace, ale protože jsme ji nemohli změnit, nakonec jsme to přijali a co víc – zvykli jsme si na ni. Na to, že se už nescházíme, nepřejeme si, nepotřásáme pravici, neobjímáme se. začala doba ledová koronavirová bezkontaktová.

březový háj stvořený k procházkám

Ale neměli bychom se nechat ukolébat tím, že už nic nepotřebujeme. Nezůstávejme odloučení, bez kontaktů. Zatelefonujte vašim blízkým a volejte jim častěji. Objímejte se alespoň doma. Obejměte vaše děti a řekněte jim, že je máte rádi. Obejměte svoji manželku, přítelkyni. Nalezněte opět svůj klid. Nezůstávejte v depresi a smutku, nenechte se převálcovat. Víme, snadno se to říká, ale mnoho lidí už vyhledalo psychologickou pomoc nebo pomoc psychiatra.
 Proto zabojujte i vy a když situace ještě není tak zoufalá, inspirujte se novými zážitky. Vymýšlejte neustále, co můžete podniknout se svými dětmi.

děti na procházce v parku

Choďte pravidelně do přírody. Příroda je mocná čarodějka. Stavte v lese se svými dětmi z klacíků a šišek indiánská obydlí, vymýšlejte si příběhy, jak rodiny tehdy žily. Děti vám budou snášet další drobnosti ke stavbám domečků – napovídejte jim. Klacíky, šišky, mech, kamínky. Přijďte i druhý den a zaúkolujte děti, aby vymyslely dnešní příběh rodiny, přistavte třeba stáj pro koníky. Anebo z indiánů se stane westernové městečko a mezi stromy se budou najednou prohánět jezdci na koních.Popusťte uzdu své fantazii a zapojte děti do her a představ. Smějte se spolu, držte se za ruce, zatančete si taneček na oslavu východu či západu slunce.
Zůstávejte aktivní. Inspiraci najdete sami v sobě, ale i v přírodě.

Sdílet na Facebooku
Sdílet na Twitteru